Navigace: VHSB - Vojenské Historické Sdružení Brdy >> Články

Zapomenutá obec Hrachoviště

Pro ty mladší, kteří možná dnes už ani netuší kde se zmiňovaná vesnička nacházela - stávala na odlesněné rovinaté plošině v nadmořské výšce 530 metrů, uprostřed brdských hvozdů na severním svahu kóty Beranec (662 m.n.m.), JJV od Podluh. Dnes je tato část VVP Brdy zpřístupněna o sobotách, nedělích a ve státní svátky, kdy se tam můžete vypravit pěšky či na kole. Vjezd motorových vozidel je zakázán a to je pro přírodu Brd jen a jen dobře. 

 První zmínka o obci Hrachoviště je údajně datována rokem 1331 a obec sama patřila  k majetku vlastníků blízkého hradu Valdeka.

V urbáři panství hořovického z roku 1648 se uvádí: „Hrachoviště – ves, v níž je toliko chalupníků šest; mají rolí orných 1 a ¾ lánu, louky velmi špatné mají. Při té vsi má pán své pěkné lesy, oni pak nemají žádných svých občin, jen co mezi polmi a jich lukami jest.“

Jistý rozvoj obec zaznamenala v 18. a 19. století v souvislosti s těžbou rud v nedaleké Jedové hoře, ale po ukončení tamní důlní činnosti její význam i počet obyvatel zase rychle poklesl.

Více o historii Hrachovišť se můžete dočíst v knize „Monografie Hořovicka a Berounska“, díl VI., r. vydání 1931.

ZÁNIK OBCE

Hrachoviště nebylo za německé okupace během druhé světové války zahrnuto do území rozšiřovaného vojenského cvičiště a tím se vyhnulo odsunu obyvatel, který postihl Záběhlou, Padrť, Kolvín, Skořice, Příkosice, Štítov, Trokavec, Pančavu, Vísky, Myť, Velcí atd. Celkem bylo do podzimu 1942 vystěhováno 2429 obyvatel. Po skončení války se lidé z výše jmenovaných vesnic vrátili do svých zpustošených domovů, ale jen proto aby se za pár let část z nich musela znovu stěhovat...

Československé hospodářství od roku 1948 bylo v souladu s politikou sovětského svazu rychle militarizováno, armáda zvyšovala své stavy a jen pár let po ukončení bojů 2. sv. války začali soudruzi pod vedním KSČ podle pokynů a za vydatné asistence SSSR  připravovat válku další... Rok po únorovém komunistickém puči se na základě zákona o vojenských újezdech č. 169/1949  a jeho prvního oddílu „Zřizování vojenských újezdů a jejich změny“ započalo s přípravou vytvoření nových vojenských prostorů a rozšířením těch stávajících. V roce 1951 se důsledky těchto rozhodnutí začaly přímo dotýkat i občanů obcí ve středních Brdech. Na poradě MNO velitel dělostřelectva požadoval rozšíření vojenského újezdu o území pěti obcí: Padrtě, Záběhlé, Kolvína, Velcí a Hrachovišť. Přes generální štáb a ÚV KSČ se tento požadavek dostal až k vládě, která ho schválila svým usnesením ze dne 5. února 1952.

Celkový pohled na Hrachoviště od jihovýchodu, šipkou označen hostinec   "U Holubů".

 Bez ohledu na značný odpor občanů z již jednou vysídlených obcí vystěhování pod silným nátlakem ONV a dalších orgánů proběhlo, v polovině prosince 1952  byla většina obyvatelstva přestěhována a na jaře 1953 celá akce zakončena.

Obec Hrachoviště měla tehdy 15 čísel popisných a 51 obyvatel (17 rodin). Katastrálně k ní příslušely i dvě hájovny: Krejčovka a Na Hlíně, které v té době již byly spravovány podnikem Vojenské lesy a statky (VLS).

Studna a dům čp. 5, vlevo nároží čp. 7.

 Obyvatelé obce se živili jako drobní rolníci, pracovali v lese či byli zaměstnáni v železárnách v Komárově.

Obec neměla veřejný vodovod, jen do několika statků si jejich majitelé svépomocí vybudovali přívod vody samospádem z kryté nádržky v lukách severovýchodně nad obcí. Do Hrachovišť nikdy nebyla zavedena elektřina. Ovšem v rámci kolektivizace zemědělství na počátku 50. let minulého století i v této chudé obci mělo být založeno jednotné zemědělské družstvo. Díky rozhodnému odporu zdejších soukromě hospodařících rolníků (a následnému vysídlení obce) k tomu však nedošlo. Naopak v nedaleké a posléze ve stejné době vystěhované vesnici Velcí bylo JZD založeno a to dokonce jako první v okrese Hořovice.

Na lavičce před hostincem "U Holubů", čp. 13.

 Občané Hrachovišť se ovšem stejně jako v ostatních brdských obcích postavili proti vystěhování. Při jednáních na okresním národním výboru v Hořovicích jim bylo sděleno, že rozhodnutí bylo již přijato, nepomohly žádné protesty, snahy o jednání s armádou, ale i přímo s ÚV KSČ a pod nátlakem byli občané donuceni podepsat dohody o náhradách, které byly stanoveny podle obecných cen z roku 1939(!). I o tuto částku, kterou obdrželi za své domovy a hospodářství byli stejně jako další milióny občanů ČSR vzápětí komunistickou vládou okradeni peněžní reformou ze dne 30.5. 1953.

Do konce roku 1952 bylo všech 17 rodin vystěhováno...

Obecní domek, čp. 11.

 Armáda buldozery srovnala se zemí nejen domy a hospodářská stavení, ale i kapličku uprostřed obce a křížek u cesty na Neřežín. Jako poslední zůstal stát obecní domek (čp. 11), kde ještě nějakou dobu žil cestář pracující pro VLS, ale i ten byl po čase zbourán. Je až s podivem, že nebyly též pokáceny lípy, které byly u studny vysazeny v roce 1918 u příležitosti vyhlášení Československé republiky.

Stodola statku čp.1 byla rozebrána a znovu postavena u hájovny Noviny. Ušetřeny byly jen chlévy a stodola patřící k čp. 4, které využívaly při hospodaření na pozemcích vysídlené obce VLS Hořovice. Stodola je dnes jedinou stavbou připomínající, že zde ještě před několika desítkami let stávala vesnice.

V roce 2005 realizovaly VLS Hořovice akci „Asanace terénu okolo studny Hrachoviště“ (studna sama byla vyčištěna a zrekonstruována rok předtím), při které byly na ploše 3260 metrů čtverečních odstraněny křovinaté nárosty, vyvětveny a prořezány soliterní stromy.

Péčí rodáka z Hrachovišť, pana Hejla byl na okraji cesty postaven křížek a naproti němu nad studnou umístěn kámen, upozorňující procházející poutníky na staletou, násilně přerušenou historii obce.

Na závěr chci poděkovat všem pamětníkům a rodákům z Hrachovišť, bez jejichž vzpomínek, pomoci a poskytnutých fotografií by tento text pravděpodobně vůbec nevznikl. 

-----------------------------------------------------------------------

Pro VHSB zpracoval v listopadu 2008 Námořník.